Často se řeší, co je nesmí chybě v žádné raw kuchyni.
Protože to není zrovna nejlevnější záležitost, pro změnu se řeší co a kdy
koupit.
Raw se stravuji od loňského června a od nového roku na 90 až
95%. Přestože jsem několik let byla vege (do těhotenství, kdy jsem podlehla
nátlaku okolí a chutím mého mininka), raw food byla na mě příliš vyhraněná, při
sledování některých komentářů mi vitariáni přišli příliš ortodoxní, a brala
jsem změnu stravování spíše jako přechodnou záležitost. S postupným pronikáním do systému a
zákonitostí raw mě tahle strava doslova uchvátila.
Skočila jsem do toho rovnýma nohama – téměř. Ze dne na den
jsem začala jít pouze rostlinnou stravu, z původní zůstalo jen mléko
(kupované přímo ze statku), smetana sladká i zakysaná, sýry a některé nakládané
zeleniny – hlavně olivy (těm sušeným jsem na chuť nepřišla dosud). Koncem léta
jsem vyzkoušela první domácí mandlové mléko, v té době jsem si koupila
kaštanové a mandlové mléko sušené (není to ono, ale někdy prostě nebyl čas si
mléko udělat). A to byl další zlom - běžnému mléku jsem už na chuť nepřišla. V září
přišly první doma sušené placky a chlebíky – vyzkoušela jsem všechny možné
koupené, abych si je pak v klidu „okopírovala“. Ještě před loňskými
vánocemi jsem se, pokud je nutné to vyjádřit, stravovala z 80% raw. Po
novém roce to zničehonic skočilo téměř na stovku a tak jsem vydržela do konce
léta, kdy jsem opět trochu polevila.
Přišla jsem na milión chutí, které jsem dosud nepoznala.
Samozřejmě jsou věci, které mi na raw nejdou pod vousy. A jsou věci, které mi
dlouho pod vousy nešly, než jsem je ochutnala.
Pokud to šlo, využívala jsem pomůcky, které mám doma.
Bránila jsem se pořídit si nové, jednak protože jsem neočekávala, že vydržím
tak dlouho, jednak protože máme opravdu malinkou kuchyňku, kam se mi nevejde
navíc ani lžička a v neposlední řadě, protože přístroje využívané v raw
food jsou celkem drahé.
Udělala jsem malou výjimku loni na podzim, kdy jsem si
koupila nakličovací misky.
Přibyla mi domů škrabka julienne, sáček na cedění
mléka - ale to se snad ani nedá počítat.
Ale … v létě jsem dorazila domácí mixér, vzápětí na to sekáček
a ponorný mixér. Odšťavňovač mám půjčený od mamky. Bylo nejvyšší čas s tím
něco udělat. Po více než roce už nemůžu říci, že je to jen přechodné a je
potřeba se podle toho zařídit.
A tak jsem se dala do průzkumu a vytvořila si svůj SEZNAM
SNŮ – SEZNAM, CO SI MUSÍM POŘÍDIT. Vypracovala jsem ho pečlivě podle
zkušeností, jak je co potřebné. A projela všechny možné dostupné recenze.
Bavilo mě vybírat a přebírat. Ale protože ne všichni na to
mají trpělivost, třeba to někomu pomůže. Pomocníky si budu pořizovat (možná až
na výjimky) v tomto pořadí, protože takto je považuji za postradatelné.
Postradatelné ne proto, že je nepotřebujeme, ale podle toho, jak dlouho se bez
nich ještě vydržím. Váš seznam může mít úplně jiné priority.
MŮJ VITARIÁNSKÝ SEZNAM SNŮ:
1. SPIRALIZÉR
Extra výběr ve spiralizérech není, dosud
jsem vystačila se škrabkou julienne a možná bych s ní vydržela i dál. Ale
u škrabky je příliš velký odpad – prakticky tu středovou část je potřeba
zpracovat jinak. Špagety se netočí – jsou to vzhledově spíš lehce namočené, než
al dente.
Vybrat tedy lze ze dvou druhů – horizontálního,
který je běžnější, a vertikálního. Já jsem dala přednost vertikálnímu značky
Gefu. Je sice o trochu dražší (mě zas o tolik dráž nevyšel, protože jsem si ho
koupila v Německu), ale vyhovuje mi, že není nutné mít spiralizér
připevněný k podložce, stačí ho držet na klíně anebo bez spodní nádoby
rovnou nad talířem. Také se mi líbilo, že nemá přídavné nástavce, ale šikmé
nože jsou zasazeny do hranolu, který se podle velikosti špaget nebo spirálek
lehce otočí – protože hranol má čtyři strany, můžete se dostat ke čtyřem
tloušťkám spirálek. Nevýhodou je, že jste omezeni velikostí horní nádoby, do
které se vkládá zelenina, takže celou cuketu nejednou udělat nelze.
Cena Gefu je nyní 1700 Kč, horizontální se
pohybují od 800 – 1200 Kč, ale také (Le Rouet) 5000 Kč.
2. CHUFAMIX
Chufamix nebo-li Vegafino není úplně
nezbytný, moc se o tom zatím nepíše, ale je to výborný pomocník při výrobě
oříškového mléka. Nejen, že ušetří práci s přeceďováním, ale také s mytím
nádobí, protože oříšky jdou rozmixovat rovnou v chufamixu a pak v něm
i skladovat.
Mimoto lze použít také na šťávy, ale u mě
doma bude pouze na mléko. Očekávám, že s ponorným mixérem ho příliš
používat nebudu – raději budu pro mixování používat mixér kvůli účinnějšímu rozmixování,
ale jsem ráda, že by mohl být použitelný i samostatně (kdyby se mi nechtělo
špinit i mixér). Až ho odzkouším, možná názor změním. Pro zachování živin v mléce
je určitě lepší co nejmenší manipulace. Uvidíme.
Cena chufamixu cca 1500 Kč
3. ODŠŤAVŇOVAČ
Někomu by se mohlo zdát, že mixer je
důležitější, ale já jsem nadšená z odšťavňovače Kuvings B6000S. Je zbytečné
rozebírat, proč je vhodný nízkootáčkový šnekový odšťavňovač. Měla jsem
představu spíše horizontálního přístroje. Ale tento Kuvík se dle mého názoru
dost povedl. Má větší otvor pro vhazování potravin – to samo o sobě je super,
protože čím méně budeme krájet, tím lépe. Zvládne odšťavnit jak běžné ovoce a
zeleninu, tak také bobuloviny a listovou zeleninu, bylinky a trávy. Má jemné
sítko na šťávy, ale také si můžete koupit (ať v sadě nebo dodatečně) sítko
na smoothies a homogenizér na výrobu zmrzliny. Dívala jsem se na některá videa
a s přehledem se v něm dají dělat i mléka. Ve spodní části má
pojistku proti odkapávání šťávy – pokud ji necháte zapnutou, šťáva se uvnitř
přístroje dále promíchává.
Oproti horizontálním nelze využít na výrobu
těstovin, ale kterého vitariána by to mrzelo, že?
Pozn: Kuvík váží 6,5 kg – to není přístroj,
který se schovává ve skříňce. Musí mít pevné místo na lince, tedy pokud ho
nebude využívat kulturista.
Cena Kuvings B6000S Exclusive (s přídavnými
nástavci na smoothie a zmrzlinu) 12000 Kč.
Levnější alternativu jsem zvažovala letošní
novinku PERFECT JUICER G21. Cena se nyní pohybuje kolem 5000 Kč, ale moc
recenzí se na tento přístroj zatím najít nedá.
Zlatá střední cesta je vitariány oblíbená
Omega … ta stojí okolo 7000 Kč.
4. SUŠIČKA
U sušičky také není moc co řešit - Excalibur
nebo Sedona.
Já dosud používám běžnou sušičku s regulací
teploty. Ale ta má uprostřed otvor, takže palačinku si na ní neudělám. K přípravě
palačinek používám obyčejný elektrický palačinkovač s teflonovým povrchem.
Teplotu kontroluji dotykem. Ovšem háčkem je, že za den udělám jen jednu
palačinku … to není žádná sláva. Pokud dělám chlebíky nebo jiné tekutější
potraviny, podkládám je v sušičce pečícím papírem.
Takže sušičku považuji za tu méně potřebnou,
chvíli bez ní ještě vydržím. Nicméně cítím, že k ní neodvratně směřuji.
Zbývá vyřešit, kolik táců, jestli má mít
časovač (ten považuji za důležitý). Možná, zda si pořídit sušičku s přední
stěnou skleněnou.
Mým favoritem je Excalibur EXC10EL nerez.
Cena je příšerná, takže to možná ještě
přehodnotím, ale seznam se jmenuje sen … a snít je krásné. Cena 25000 Kč
Nejčastěji prodávané a u nás dostupné jsou
devítipatrové Excalibur s cenou do 11000 Kč a Sedona s cenou okolo
13500 Kč. Čtyřpatrové jsou již od 6000 Kč.
Určitě přitom nezapomeňte na sušící vložky
na tekuté potraviny – cena se pohybuje okolo 200 Kč.
Pokud si nekoupím mého desetipatrového Exíka,
půjdu do Sedony.
5. MIXÉR
Mixérů je hodně, je těžké si
vybrat, takže jsem dala na recenze a šla do klasiky. Vitamix s přídavnou nádobou
– aby byly obsáhnuté suché i tekuté suroviny.
Pro Vitamix také svědčí to, že se dají jednotlivé nádoby dokoupit, i
když cena nádoby je pro někoho vyšší než cena jejich dosavadního mixéru.
Cenově přijatelnou alternativou
je mixér G21 (také vitariány velmi chválený). Výkon má dokonce o kousek větší
než Vitamix, ale nádoba je velká 2,5 litru, jednou jsem někde objevila náhradní
nádobu, ale podruhé už se mi ji dohledat nepodařilo.
Cena Vitamixu (s oběmi nádobami) 21000
Kč. Cena G21 5000 či 7000 Kč (jediný rozdíl mezi nimi je elektronický display).
Mixér mě zatím vůbec netrápí,
pokud můj Kuvík bude pracovat tak, jak si představuji.
6. POLIČKOVÝ SYSTÉM
U poliček bych mohla říci, že by měly na
přednějších místech – záleží spíš na tom, jak máte uspořádanou kuchyň. Příšerně
mě rozčiluje, že naše linka má hluboké skříňky. V létě se tím příliš
nezabývám, ale teď (stejně jako loni v zimě) pociťuji, že potřebuji pro má semínka, oříšky, skleničky se
sušeným ovocem a další doplňky poličkový systém o hloubce cca 15 cm.
Ideální by byla spodní část o kousek hlubší pro různé krabičky a mističky, které
využívám.
Ale ideální poličky jsem zatím nenašla (proto
je na konci seznamu) ... ale představuji si, že by mohly vypadat přibližně jako tato skříňka:
Pokud Vás napadá něco, čím by se seznam mohl doplnit. Případně objevíte nějakou zajímavou vychytávku, která by se hodila, prosím, napište nám o tom. Každá inspirace nám může pomoci.
Krásný předvánoční víkend
Jája
P.S. Můj seznam se pomalu naplňuje. Ke spiralizéru, který jsem si koupila nedávno, mi Ježíšek přinese Chufamix a Kuvíka. Byla jsem moc hodná :)