Anděliku známe většinou jen jako léčivou rostlinu – jako
droga se používají kořeny a semena. Od středověku se používala k boji
s infekčními chorobami a s revmatismem. Působí protikřečově
v trávicím ústrojí a zmírňuje nadýmání. Bývá užívána jako účinný
životabudič, a pomáhá zmírňovat migrénu, hysterii, má uklidňující účinky a
posiluje nervovou soustavu (doporučuje se použít před důležitou zkouškou,
nepříjemným jednáním a vůbec před namáhavým dnem) a odstraňuje závratě a
kinetózy.
Ve skandinávských zemích jsou sofistikovanější a používají
anděliku také jako zeleninu. Mladé listy se používají a upravují podobně jako
listy špenátu. Oloupaný kořen lze použít jako běžnou kořenovou zeleninu. Mladé, ještě křehké stonky se mohou míchat do
salátů a polévek. Zrovna tak nerozvinutá poupata. Květy se přidávají do octů a
vín. Velmi mladé lístky jsou výborné v ovocných salátech.
Čím jsou listy a stvoly mladší, tím jsou sladší – lze je
použít také jako přírodní sladidlo. Čím jsou starší, tím více nabírají hořkosti
a tím méně se jich do pokrmů přidává. V dospělosti přidáváme jen špetičku
jako aromatické koření, už ne jako zeleninu.
- Duté listové řapíky se kandují a posléze plní marcipánem nebo mandlovým krémem.
- Trocha rozsekaných mladých lodyh nebo listů dodá rozmanitým pokrmům (polévkám, dezertům atd.) výrazné aroma.




0 komentářů:
Okomentovat