Recenze knížky Dr. Normana W. Walkera - Zdraví a salát
Úvodní kapitola knížky se zabývá anatomií člověka, protože podle autora je to základ, od kterého bychom se měli odrážet a ke kterému bychom se měli neustále vracet. A to i v případě potravy. Moc se mi líbí označení tlustého střeva jako „čističky“ našeho těla, ovšem autorovu tabuli o „léčbě tlustého střeva“ si doma zarámovanou nepověsím, jak autor nabádá. Nevím, jak se na názory autora dívali v době, kdy žil, resp. v době, kdy byla vydána poprvé tato knížka, nicméně co se týče tlustého střeva, ukazuje dnešní lékařská věda, že se autor příliš nemýlil. A že není radno jeho očistu zanedbávat. Jemně se ke konci kapitoly také zmíní o reflexních masážích. V další kapitole je vysvětlena potřeba tepelně neupravené stravy (limitující teplota 45°C) – enzymů, základních stopových prvků. Vysvětluje úlohy vlákniny, tedy živé vlákniny, v našem těle.
Samostatná kapitola je zaměřena na životně důležité látky pro tělo – prvky. Popisuje, které prvky jsou důležité pro který orgán, a popis doplňuje potravinami, které jsou na ten který chemický prvek bohaté a mohou být zdrojem při případném nedostatku prvku v našem organismu.
Každý den doporučuje jíst alespoň dvě nebo tři z následujících potravin: alfalfa (vojtěška), tuřín, zelí, paprika, karotka, kukuřice, okurka, mořské řasy, lískové ořechy, artičoky, fazolky mungo, olivy, papaya, piniové oříšky, dýňová semena a řeřicha potoční. A za velice důležitou považuje autor mořskou vodu, kterou denně přidává do některého nápoje či salátu.
Samostatná kapitola je věnována semenům, jejich klíčení. A opět autor doporučuje, aby čerstvě naklíčená semínka byla součástí alespoň jednoho jídla denně.
Podle dr. Walkera lze syrové ovoce a zeleninu vzájemně kombinovat, neboť až na malé výjimky se společně dobře snáší. Ale meloun (a to všechny druhy) by se měl jíst zcela samostatně.
Dále se v knížce detailně zabývá sacharidy, bílkovinami, proteiny, potravinami obsahující škrob (obilí, pečivo), nevhodností pít mléko, smetanu a další tuky.
A ovšem, dostáváme se k jádru pudla … knížka obsahuje 70 receptů na saláty, které jsou připravovány vždy po jedné porci. Díky těmto salátům jsem se naučila hospodařit se surovinami. Také to určitě znáte. Je hrozně těžké „uvařit“ jednu porci tak, aby byla akorát. Proto jsem se rozhodla, že postupně vyzkouším všechny recepty uvedené v knížce. A nevyzkoušela … alespoň zatím. Základní problém pro mě je, že jsou saláty z příšerného množství ingrediencí, tzn. že máte neustále v chladničce nespotřebovanou zeleninu (o kterou nikdo nestojí – z takové malinké hlávečky zelí je ohromné množství nastrouhaného), že příprava je celkem složitá (2 lžíce tohohle, 2 lžíce tutoho, 2 a 2 a 2 a 2 …), že máte ušpiněno hromadu nádobí (pokud si na přípravě dáváte záležet a nemlaskáte jedno přes druhé). Při bližším pročtení receptů zjistíte, že jsou to v podstatě obměny (takže každý den se jíst nedají … až na výjimky). Ale přese všechno na tuhle knížku nedám dopustit a občas mě vyloženě honí mlsná po „Normanově salátku“.
Recepty na zálivky nejsou uváděny u salátů, ale v samostatné kapitole – tato kapitola je ale téměř nepoužitelná, protože přestože autor doporučuje vyhýbat se živočišným produktům, v zálivkách používá žloutky, kyselou smetanu a švýcarský sýr (i když o něm říká, že je ze všech sýrů nejlepší – chybí mi ale bližší určení sýra – dnešní nabídka sýrů je veliká a nedopátrala jsem, který konkrétní by mohl mít autor na mysli … možná to někdo víte, tak mi, prosím, napovězte). Sýr a smetana jsou používány nejen u zálivek, ale i jako jedna z ingrediencí salátů – vitariáni si musí najít kompromis, čím tyto suroviny nahradit (to naštěstí není problém), ale čím nahradit žloutek?
Používané suroviny v receptech jsou základní - až na sezónní výjimky - a dá se řící, že domácí provenience - opět až na výjimky. Zelí bílé, červené, karotka, petržel, celer, cibule, salát, řapíkatý celer, jablko, dýně, rajče, paprika, okurka ..... Hojně je využíváno avokádo ... a ze sezónních zelené fazolky, chřest a kaki.
Poslední větší kapitola se věnuje jednotlivým druhům zeleniny, ovoce a oříšků.
Dokonce se autor zabývá i vegetariánskými vařenými jídly a uvádí několik receptů z tohoto ranku.
Samozřejmě nechybí ani vzorový jídelníček, v tomto případě nahrazen variantami jídel podle denní doby.
Takto chodím nakupovat ... s receptem na lístečku.
Končím tím, čím knížka začínala … „Člověk je někdy paličatý, tvrdohlavý a zarputilý. Odmítá uznávat fakta, nedbá zkušeností a nepoužívá svého zdravého rozumu.“
Sečteno a podtrženo:
Tato knížka je prostě základ knihovny každého vitariána. Mohu být skeptická, zda bude někdo podle receptů připravovat saláty (až na podobné blázny jako jsem já). Ale knížka obsahuje mnoho zajímavých a důležitých informací pro pochopení podstaty přijímání syrové stavy. A recepty, které mám vyzkoušené, rozhodně marné nebyly a doporučuji také vyzkoušet.
Při čtení je nutné si uvědomit, že byla psána před mnoha desetíletími ... je úžasné, že i dnes má co sdělit (dokonce můžu říci, že dodnes není knížky, která by tuto předčila).
V dnešní době – a nebudete tomu věřit, byla jsem v knihkupectví a našla 5 knížek o syrové stravě a mimo to další tří, které se jí dotýkají – tato knížka není na trhu a reedice se nepřipravuje. Ale pokud se prohrabete soubory na https://www.facebook.com/groups/rawfoodcz/ , najdete ji ke stažení.
Krásné čtení
Jája
P.S.
- úžasnou záležitostí, kterou v knížce najdete, je základní mléko
- recepty jednotlivých salátů jsou v databázi na jiném mém webu (postupně u těch odzkoušených budu přidávat fotografie) a saláty, které jsem vyzkoušela, na facebooku






0 komentářů:
Okomentovat