13. dubna 2014

KUCHAŘKA SYROVÉ STRAVY (Doreen Virtue, Jenny Ross; Fontána 2013)

Recenze knížky KUCHAŘKA SYROVÉ STRAVY

Sehnat knížku o RAW nebo jak se říká o „živé stravě“ bylo umění. Dlouho jsme si knížky půjčovali a kopírovali a tuto zimu se s nimi protrhl pytel.  Ale jaké tyto knížky jsou? Často se mě ptáte, ze kterých čerpám. Často se ptáte, která je vhodná, (či dokonce nejvhodnější )  pro začátečníky. Docela to chápu, cena knížek je poměrně vysoká, a pokud nejste sběratelé, je nutné si dobře vybrat, aby to nebyl jen další kousek do zaprášené knihovny.

Už jsem slibovala, že ke knížkám, které mám (přiznávám, většinou zkopírované), napíšu vždy pár slov, aby bylo jednodušší se v nich orientovat.

Dnes se k tomu naskytla první příležitost. Podíváme se na zoubek knížce KUCHAŘKA SYROVÉ STRAVY od autorek Doreen Virtue a Jenny Ross (v originále The Art of Raw Living Food).



Na tuhle knížku jsem se docela těšila. Chodila jsem ji okukovat do knihkupectví, ale pořád váhala.

Paní Doreen Virtue znám jako autorku „duchovních knížek“ – o andělech. V tiráži o ní píšou, že už napsala také čtyři úspěšné knížky o dietách a stravování.  Od roku 1996 je vegankou a  převážnou část jejího jídelníčku tvoří syrová strava. Dva roky to údajně byla pouze syrová strava.

Druhá autorka, paní Jenny Rosová, je pro mě neznámá.  Je šéfkuchařkou. O syrové stravě pravidelně přednáší, pořádá kurzy pro kuchaře a také vystupuje v televizi. Vlastní restauraci, která byla první vitariánskou restaurací v Orange County. Prodává své produkty pod značkou Jenny’s Raw and Organic v obchodech se zdravou výživou.

Na první pohled musím říct, že podle anglického názvu bych si ji nekoupila. Miluju fotografie receptů, ráda si čtu kuchařské knihy jako romány, a když je kuchařská kniha obrázková, cítím se jako Hercule Poirot – dívám se na obrázek a odhaduji, jak a z čeho je upravovaný. Teprve potom se dívám na název receptu – zda bych ho také tak pojmenovala jen podle obrázku. A potom s detektivní přesností čtu samotný recept, hledám jednotlivé ingredience na fotografii, zkouším odhadnout, zda skutečně použili postup, který uvádí v receptu. Vařit nemusím … stačí mi si o tom číst. Někdy z toho něco použiju v kuchyni spíš mimoděk. Výjimečně vařím podle konkrétního receptu. Většinou pouze u cizí kuchyně, abych si udělala obrázek, jak to asi má chutnat. Nebo u zvláštních kombinací, které si neumím přestavit, že by spolu mohly ladit. Ale zpátky ke knížce …

Fotografie v knížce mě nezaujaly. Pokud je zde vyfocený nějaký recept, neláká mě (myslím, že internet je plný krásnějších a výstižnějších fotografií) – možná by mi nějaký fotograf vysvětlil, že je to umění … ale v tomto případě by mělo být přednější, aby fotografie vystihla recept.

Autorky upravují pokrmy až do 118°F, tj. necelých 48 °C – to je sice víc než kolik známe, ale to je otázka – nic nám nebrání používat teplotu, na kterou jsme zvyklí. Až na pár výjimek nepoužívají žádné speciální ingredience, které bychom nenašli na našem trhu.

Po prvním pořádném prolistování první varování – knížka zcela určitě není určena začátečníkům. Skoro bych řekla, že není určená ani pokročilým. Umím si představit, že by mě nadchla, kdybych chodila na obědy do Jennyiny restaurace.

Z jednoho prostého důvodu - recepty mi přijdou poněkud složité, resp. složitě napsané. Je nutné už mít nějaké zkušenosti a „rozklíčovat“ postup. Navíc  v ingrediencích se často odvolávají na další recepty (v některých receptech i 5x). Pokud bych si podle toho chtěla uvařit, znamená to listování a sepisování, co je k receptu zapotřebí. Na druhou stranu oceňuji, že když je v ingrediencích odkaz, je zde rovnou uvedena stránka, na které recept najdeme. To, že se využívá jakýsi základ a jen je různě kombinován a doplňován, je sympatické. Takže doporučuji začít základními recepty a postupně nabírat další.

Autorky často využívají marinování a předpřipravených surovin – a recepty mají zajímavé.

Co mi ale vadí nejvíce, je, že není sjednoceno množství porcí, které podle jednotlivých receptů připravíme. Tzn., že je třeba dávat pozor, abychom neměli doma přebytky. Jestli to odpovídá, musím nejdříve vyzkoušet – a některé recepty určitě vyzkouším -. Ale u základních receptů, které jsou přepočítávány na šálky, jsem jen tak od oka našla několik nepřesností (např. u zmrzlinového základu – kde podle ingrediencí do receptu dám 10 šálků a pouze to rozmixuji, výsledkem jsou 4 šálky … a mohla bych pokračovat :) )

K samotným receptům mám několik výhrad, ale nepovažuji se za odborníka, který by tohle mohl hodnotit. Neměla bych potřebné argumenty, takže  …  prostě mi jen některé věci nesedí.

Členění knihy je nezvyklé, ale není těžké pochopit systém, jakým jsou v ní recepty vloženy. A pak se člověk snadno zorientuje.



Sečteno a podtrženo:

Být úplný začátečník, tato knížka by mě od syrové stravy spíše odradila. Těm ji určitě nemůžu doporučit. Pro pokročilé by mohla být zajímavá, ale zas některé věci jsou pro něj známé – některé jsou poněkud kontroverzní. Lze najít několik zajímavostí a inspirovat se. Ale jak už jsem psala, být zákazník restaurace 118°F, ocenila bych knížku více.

Takto je to pro mě knížka, kterou si jednou přečtu, něco sem tam opíšu, ale doma ji mít nemusím.

Omlouvám se Vám, pokud máte jiný názor. V tom případě prosím napište pro ostatní Váš postoj k této knížce a čím Vás zaujala. Víc hlav víc ví a určitě bude dobře, když se případní budoucí čtenáři či majitelé knížky budou moci seznámit s více pohledy.

0 komentářů:

Okomentovat